22_20230928_185401.jpg
872_20260707_201159.jpg

Kristýna Straková: O bronzu rozhodl až poslední pokus. Věřila jsem, že to ještě vyjde

Na mistrovství České republiky dorostu a juniorů v Olomouci předvedla Kristýna Straková velkou bojovnost. Ještě před závěrečným šestým pokusem byla mimo medailové příčky, nakonec ale skokem dlouhým 11,82 m vybojovala bronzovou medaili a navázala tak na halový republikový šampionát, kde rovněž získala bronz. V rozhovoru prozradila, co se jí honilo hlavou před rozhodujícím pokusem, jak hodnotí letošní sezonu i jaké má další sportovní cíle.

1. Kristýno, na Mistrovství České republiky jsi vybojovala bronzovou medaili až posledním šestým pokusem. Jaké byly tvoje pocity bezprostředně po dopadu do doskočiště?

Cítila jsem, že to bylo poměrně daleko, ale zároveň jsem měla obavy, jestli to bude stačit na třetí místo. Byla jsem hodně nervózní a čekala, jak dopadne měření.

2. Před posledním pokusem jsi byla mimo medailové pozice. Co se ti v tu chvíli honilo hlavou? Věřila jsi, že to ještě může vyjít?

Ano, věřila jsem. Už druhý pokus letěl ke dvanáctimetrové hranici, jen bohužel s lehkým přešlapem. Věděla jsem tedy, že na takový výkon mám, a snažila jsem se to potvrdit v posledním pokusu.

3. Měla jsi před posledním pokusem nějaké rady od trenéra, nebo ses soustředila hlavně sama na sebe?

Snažila jsem se hlavně soustředit sama na sebe, srovnat si všechno v hlavě a dát do posledního pokusu úplně všechno.

4. Bronzová medaile z mistrovství České republiky je velký úspěch. Co pro tebe osobně znamená? Jaké bylo obhajovat medaili z haly?

Znamená pro mě opravdu hodně. Mám radost, že se mi vrací všechno úsilí, které do tréninku dávám. Je skvělé obhájit bronzovou medaili z halové sezony. Zároveň vím, že kdybych v posledním pokusu neměla nedošlap, mohla jsem pomýšlet i na stříbrnou medaili.

5. Jak hodnotíš svou letošní sezonu? Splnila zatím tvoje očekávání?

Sezonu hodnotím určitě pozitivně. Potrápily mě sice okostice a záda, ale jinak vše probíhalo dobře. Přála jsem si už letos na závodech překonat hranici 12 metrů. To se zatím nepovedlo, ale věřím, že to ještě do konce sezony zvládnu.

6. Co považuješ za svou největší přednost v trojskoku? A na čem bys naopak chtěla ještě zapracovat?

Myslím si, že mojí silnou stránkou je poslední odraz. Naopak ještě potřebuji zapracovat na prvním odrazu a také na letové fázi.

7. Letos se ti podařilo potvrdit limit do Sportovního centra mládeže. Vnímáš to jako další motivaci do budoucna?

Určitě ano. Je to pro mě velká motivace a chtěla bych se časem posunout až do TOP Sportovního centra mládeže.

8. Jaké jsou tvoje cíle do zbytku letošní sezony a s jakými sny půjdeš do té příští?

Na mistrovství České republiky do 22 let bych chtěla konečně skočit přes 12 metrů. Do příští sezony pak půjdu s cílem pokračovat v trojskoku a bojovat o ještě lepší medailová umístění na mistrovství České republiky.

9. Tvůj příběh ukázal, že o medailích se rozhoduje až do posledního pokusu. Co bys poradila mladým atletům, kteří mají pocit, že se jim během závodu nedaří?

Určitě bych jim poradila, aby se nezhroutili, když se začátek závodu nevyvíjí podle představ. Právě technické disciplíny jsou hodně o hlavě. Když je člověk psychicky dobře nastavený, může se to projevit i v posledním pokusu a všechno se může změnit.

10. Na závěr – je někdo, komu bys za svůj úspěch chtěla poděkovat?

Určitě bych chtěla poděkovat svému trenérovi za veškerou práci, trpělivost a podporu během celé sezony. Velké poděkování patří také celé mojí rodině, která mě ve sportu neustále podporuje a stojí při mně nejen v době, kdy se daří, ale i ve chvílích, kdy výsledky nejsou podle představ. Moc si vážím také všech ostatních, kteří mi fandí, věří mi a pomáhají na mé sportovní cestě. Bez jejich podpory by to bylo mnohem těžší.

Děkujeme za rozhovor. Přejeme ti, ať se ti daří nejen ve zbytku letošní sezony, ale i v dalších letech, a věříme, že hranice 12 metrů brzy padne. Budeme držet palce na Mistrovství České republiky do 22 let i na všech dalších závodech!