Soustředění na Božím Daru jsme tentokrát postavili především na dvou hlavních soutěžích – individuálním pětiboji a celotýdenní soutěži družstev. Chtěli jsme, aby si děti nejen dobře zatrénovaly, ale zároveň si celý týden užily, poznaly se napříč věkovými kategoriemi a zažily spoustu společných zážitků.

Pětiboj byl složený z trochu netradičních atletických disciplín tak, aby měl každý možnost v něčem vyniknout a získat body. Čekal nás například šestiskok, kterému jsme pracovně říkali „skok jako jelen“, přibližně osmdesátimetrový sprint do kopce, orientační běh dlouhý zhruba jeden kilometr s kontrolními stanovišti, překážková dráha nebo hod raketkou. Každý den jsme v rámci atletického tréninku absolvovali jednu z těchto disciplín.

Vedle individuální soutěže probíhala po celý týden také soutěž družstev. Týmy byly složené z dětí různých ročníků, což se nám velmi osvědčilo. Mladší děti mohly odkoukávat od těch zkušenějších a starší se naopak učily pomáhat mladším a vést je. Myslíme, že právě tahle vzájemná spolupráce měla velký smysl.

Týmové soutěže byly opravdu pestré. Nechyběly štafetové běhy s různými úkoly, hod šiškou na cíl, skládání piškvorek nebo práce s metičkami. Večer po večeři a krátkém odpočinku přišly na řadu také klidnější hry, při kterých děti musely trochu zapojit hlavu – kvízy, zapamatování předmětů nebo třeba házení pantoflí na body. Myslím, že jsme toho během celého týdne opravdu stihli hodně.

Každé ráno jsme začínali společným výběhem. Kluci pravidelně běhali delší trasu kolem tří kilometrů, holky přibližně dva kilometry. Poslední den jsme dětem dali možnost ranní výběh vynechat, přesto se několik kluků rozhodlo běžet znovu a přidaly se k nim dokonce i tři mladší holky ročníku 2015, které absolvovaly delší trasu společně s nimi. To nás opravdu mile překvapilo a potěšilo.

Velmi povedenou součástí programu byla také přednáška s mentální koučkou. Děti se učily, jak pracovat s nervozitou a tlakem před závody, jak se na závod správně připravit a především jak v samotném závodě dokázat předvést to, co mají natrénováno. Moc se mi líbilo, jak aktivně se děti zapojovaly a reagovaly.

Ve čtvrtek za námi přijeli také Míša s Lukym (naši bývalí trenéři) a společně jsme připravili běžecký biatlon. Odpoledne následoval orientační běh, který zvládly všechny děti – a některé nás svými výkony opravdu příjemně překvapily.

Počasí nám během týdne přálo a kromě několika odřenin, drobných zvrtnutí a bolavých kolen jsme celé soustředění zvládli ve zdraví. A protože nás samozřejmě zajímalo i to, jak celý týden vnímaly samotné děti, připravili jsme pro ně anonymní anketu. Z ní vyplynulo, že se jim soustředění líbilo a byly spokojené. Nějaká připomínka se samozřejmě našla – třeba k jídelníčku – ale jak se říká, všem se člověk zavděčit nemůže.

Poslední dopoledne jsme strávili na Novaku a po obědě přišlo na řadu slavnostní zakončení. Vyhlásili jsme výsledky soutěže jednotlivců i družstev, společně zhodnotili výkony i celý týden a děti dostaly drobné odměny a diplomy, které si navzájem podepsaly jako vzpomínku na společné soustředění.

Celý týden hodnotíme jako opravdu povedený. Starší děti už věděly, co je čeká, a pracovaly naplno. U mladších a těch, kteří s námi byli poprvé, mám pocit, že si celý týden opravdu užili a věřím, že se s námi budou chtít na Boží Dar příští rok zase vrátit.

Bylo to krásné, aktivní soustředění plné sportu, soutěží, zážitků a samozřejmě i občasného napomínání – především večer. Ale to už k podobným akcím tak trochu patří. 😊

Děkujeme všem dětem, trenéři Ája Straková a Luboš Sochůrek